Mariánský sloup trochu jinak...
Milí přátelé, zvláště katolíci...,
jelikož jsem před časem měl možnost trochu více se zapojit do diskuzí kolem znovuobnovení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze a slyšet názory z obou stran, pro i proti. Asi proto se ve mně časem zrodila myšlenka - sepsat toto Prohlášení. Předávám Vám ho tedy k přečtení a možnému připojení se svým podpisem na webu Petice. Věřím, že to může nekatolickým křesťanům pomoci pochopit, že nám opravdu nejde o žádný triumfalismus či nadřazování se, ale jen o prostou vděčnost. Předem děkuji za připojení podpisu či za šíření odkazu k podepsání.
P. Antonín, OCarm.
PROHLÁŠENÍ K OBNOVĚ MARIÁNSKÉHO SLOUPU V PRAZE NA STAROMĚSTSKÉM NÁMĚSTÍ
Vážím si každého nekatolického křesťana, který usiluje o následování Pána Ježíše Krista a o život podle Kristova evangelia. Uvítal jsem obnovení mariánského sloupu v Praze na Staroměstském náměstí jako obnovení připomínky záchrany Prahy před Švédy na konci třicetileté války na podzim roku 1648, protože jsem přesvědčen, že Boží pomoc nemá být zapomenuta. Zároveň jsem si však vědom toho, že z různých důvodů (včetně nejprve falešně nacionálního a poté komunistického přepisování dějin) se tento mariánský sloup stal pro některé křesťany, hlásící se k reformační tradici, symbolem poroby a ponížení a beru vážně toto vnímání.
Proto zde prohlašuji, že mariánský sloup nechápu rozhodně jako symbol nadvlády katolíků či katolicismu nad ostatními křesťany. Lituji všech křivd a bezpráví, které byly v průběhu dějin učiněny na nekatolických křesťanech v době husitských válek a protireformace, a zároveň prohlašuji, že necítím nenávist pro křivdy, způsobené katolíkům v době husitských válek, reformace a první republiky.
Pevně věřím, že Bůh Otec, který nás se sebou usmířil v Ježíši Kristu (2 Kor 5,19; Ef 2,16), a jediný zná všechny minulé události, si nepřeje nic jiného, než naše usmíření a společnou cestu vpřed, nakolik je to nyní možné. A věřím, že stejně tak Ježíš Kristus, který se za nás, a za naši jednotu a usmíření u Otce neustále přimlouvá (J 17), touží po usmíření křesťanů v českých zemích.
Toto prohlášení vnímám jako krok, kterým chci přispět k většímu porozumění mezi křesťany v naší zemi a jako krok na cestě smíření a odpuštění.