Výstava "BODY THE EXHIBITION" - zemřelí jako byznys

„Kam až je člověk ochoten zajít v touze po zážitcích, a také po penězích?“ – kladu si otázku, když se u nás opět objevuje kontroverzní výstava, jejíž součástí jsou mrtvá lidská těla zakonzervovaná plastinací. Proč je to problém? - Původ těl je nejasný, všechna jsou z komunistické Číny – známé svými problémy s dodržováním lidských práv. Vystavena jsou v postojích dehonestujících tajemství smrti. Někteří navíc poukazují, že by mohlo jít o těla čínských disidentů umučených v e státních věznicích a  pracovních táborech. Orgány totiž nevykazují žádný důkaz o skutečné patologoii, která by bývala mohla způsobit okamžitou smrt. Americký majitel výstavy prohlásil, že žádná svolení k posmrtnému využití těl neexistují, což znamená, že se jedná o obchodování s lidmi, které zapovídá Norimberský kodex, Helsinská deklarace, Belmontská zpráva, principy Světové zdravotnické organizace (WHO), Světové lékařské asociace (WMA) a Istanbulská deklarace.

Protesty proti takovému vystavování lidských těl se uskutečnily v mnoha zemích. Ve Francii byla výstava zakázána, u nás se proti ní vyhradila Česká anatomická společnost už v r. 2007: „Těla jsou upravena a polohována tak, aby vzbudila dojem aktivity živých jedinců a vyvolala tak senzaci a zájem. Prezentovat těla zemřelých v takovýchto postojích považujeme za nevhodné, neetické a do značné míry pobuřující. Součástí evropského myšlení je úcta k zemřelým a zacházení s lidskými ostatky v souladu se všeobecně přijímanými pravidly etiky a morálky. Nesmí být dotčena důstojnost zemřelého a mravní cítění pozůstalých i veřejnosti. Aranžované postoje těl rozhodně neodpovídají potřebě názorného vzdělávání a osvěty. Vzdělávací aspekty výstavy pak nutně zůstávají v pozadí.“ Letos k výstavě vydala nové prohlášení.
    „Výstava plastinovaných těl posouvá hranici dehonestace člověka k pouhopouhé hmotě, kterou lze podle potřeby jakkoliv zneužít. Tak jako se používala v koncentračních táborech lidská kůže na stínítka lamp, vlasy dohola ostříhaných vězeňkyň na výrobu matrací a celt, tuk zabitých na výrobu mýdla...“ vyjadřuje se k výstavě MVDr Bohumil Bartošek, místopředseda Asociace Falun Gongu České republiky. "Dívali by se se stejným zaujetím i na své rodiče, tety, bratry?" pokládá otázku vzhledem k návštěvníkům Mgr. Silvie Čermáková, muzejní lektorka a pedagožka.
Marek Vácha, kněz a přednosta Ústavu etiky na 3.lékařské fakultě Karlovy univerzity píše: "Ta smrt, kterou ve dne negujeme či vyhazujeme dveřmi a říkáme, že vlastně vůbec neexistuje, v rámci nadšení pro ideál mládí, je možná tatáž smrt, která se nám v noci vrací okny televizních obrazovek v podobě nesčíslných smrtí v rámci všemožných thrillerů, kriminálek, hororů a jak se všechny ty žánry jmenují. Myšlenky vraha, úvahy zločince, sběratelé kostí – dobře se večer bavte. Výstava je možná variací na dané téma."

Opravdu tedy stojí za to přes to všechno takto nakrmit svou zvědavost???

V podtitulku této akce je věta: „Výstava, která ti změní život“. Obávám se, že organizátoři zde mají pravdu a je tedy třeba brát ji doslova. Porušováním úcty k zemřelým tělům a cynickou netečností k podivnému původu těl se totiž – jako každým hříchem – otvíráme Zlému. Zde však je jasné, že nejde jen o nějaký nevinný hříšek. A tak si návštěvou výstavy můžeme vyrobit či rozmnožit své duchovní problémy.