Podobně jako vloni, i letos se koná v sobotu 30.6. pěší pouť z rodiště svatého Prokopa na Sázavu. K pouti je možné se připojit a vyšlápnout celou trasu (cca 30km), případně se připojit v Kouřimi či Úžici (více na plakátku). Samotná svatoprokopská pouť pak začíná ve středu 4.7. a pokračuje v neděli 8.7.2018.
Výše uvedeným vyjádřením byla v jednom internetovém článku nazvána brněnská kauza Národního divadla Brno týkající se uvedení hry Naše násilí a vaše násilí od Olivera Frljiče. A jedním z hlavních bodů sporu byla a je scéna, ve které představitel Ježíše Krista znásilňuje muslimku. Padají trestní oznámení, soudy si opět přijdou na své.
Když ředitel Národního divadla Brno, Martin Glaser, byl konfrontován v pořadu DVTV s otázkou, zda neplatí pravidlo, že „má svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého“, řekl – „ta svoboda vlastně končí dveřmi divadla Husa na provázku, protože za ně vstoupí jenom ten, kdo chce tohle představení vidět“. Brilantně vyslovený argument, zřejmě pečlivě připravený. Zde se ovšem hluboce mýlí… Pokud o hře bylo veřejně informováno, scénu ze hry je možné dohledat na internetu a byla uvedena ve veřejném prostoru Národního divadla Brno, už jde o záležitost veřejnou a týkající se celé naší společnosti, jelikož je tzv. "veřejně známá". A její zpracování hrubě a nízce útočí na lidské hodnoty, byť v naší společnosti vyznávané jen menšinou.
V naší moderní společnosti se stále více požaduje respektování různých práv, avšak o povinnostech a zodpovědnosti se obvykle nemluví. Není divu, že je snaha posouvat hranice svobody až někam k nedohlednu. Pan ředitel nazval pokus odvrátit uvedení hry v Brně „pokusem o cenzuru“. Snažil se vysvětlit, že politikové nerozumí umění tak, jako lidé v něm pracující, a pokračoval „ a tak se ptám, co by bylo příště...“ Je dobré si uvědomit, že stejnou otázku může zpětně klást naše společnost takzvanému. „umění“, zvláště křesťané a lidé s morálními hodnotami: „A co bude příště???“ - v Brně, v Praze, nebo kdekoliv jinde… Snažit se uvádět příklady snad není třeba.
Z mého pohledu jde jednoznačně o hrubou neúctu k hodnotám, které vyznávají jiní členové téže společnosti, a v podstatě tedy i o neúctu k člověku jako takovému. Je snad náplní a obsahem kultury i to, že je možné takto veřejně plivat na hodnoty, které vyznávají mí spoluobčané? Jakým právem? Nebylo (a doufám, že takovou otázku smíme pokládat i dnes) hlavním posláním kultury „to, co je třeba pěstovat?“ = to, co má sloužit ke zkulturnění, tedy kultivaci člověka? Jaký přínos, a jaké poselství nám přináší tato "úroveň kultury“ ve hře „Naše násilí a vaše násilí“? (tedy toto konkrétní zpracování daného tématu?).
Pan Glaser se domnívá, že brání svobodu projevu, svobodu kultury. Jestliže mu však nevadí, že jsou takto pošlapávány hodnoty jiných lidí, je jeho snaha diskutabilní. Jak by se asi choval, kdyby někdo podobným způsobem pošlapával hodnoty, kterých si váží on sám? Pokud ovšem si nějakých váží... Za hodnoty Ježíše Krista a křesťanství mnoho lidí v historii trpělo, bylo pronásledováno a položilo i svůj život (a nejen v historii, ale i v současnosti...). Upřímně věřící lidé tyto hodnoty vnímají tak úzce se sebou spojeny, že je můžeme dát na rovinu rodinných a pokrevních vztahů. Nevadilo by panu Glaserovi, kdyby někdo takto veřejně urážel členy jeho vlastní rodiny? Ať si odpoví on sám a s ním také všichni ti, kdo uvedení této hry zastávají. Politováníhodné je i to, že je takto naší mladé generaci předkládáno falešné pojímání svobody - bez zodpovědnosti a úcty k druhým lidem.
Bouře vody ve sklenici Brno? Ne, zde jde o víc. Jde o lidské hodnoty v celé společnosti, jde o člověka jako takového. A o právo nebýt urážen spolu se svými hodnotami ve jménu svobody či kultury. Kdo může pochopit, pochop. Pokud nyní budeme mlčet, příště se hranice tzv. "svobody" posune zase někam dále.
Pan Oliver Frljič se asi hned tak omlouvat nebude, asi je hrdý na své dílo, ale pan Glaser by se omluvit mohl a měl, a to nejen pokud chce i nadále zastávat své místo v brněnském Národním divadle, ale i tehdy, pokud mu záleží na tom, abychom si ho více vážili jako člověka. Chybu může udělat každý a děláme je mnokokrát všichni. Velikost lidství a svobody však spočívá i v tom, že jsem ochoten říci: promiňte, přehnal jsem to, nedomyslel, odpusťte.
Brněnský profesor odstoupil kvůli hře hanobící Ježíže z umělecké rady. „Tohle není svoboda, ale její zneužití. Je to morální hnus a rituál útočné nenávisti" Je zajímavé, že tento článek jsem v médiích nikde zmíněný nenašel. I to svědčí o stavu naší české společnosti...
(Aktuality k tomuto tématu přikládám na konec článku)
Nejvyšší představitelé křesťanských církví na Slovensku vydali společné prohlášení k tzv. Istanbulské úmluvě. Vyjadřují v ní znepokojení nad tím, co vše tato smlouva obsahuje. Pokládají ji za další krok prosazování genderové ideologie: „podporujeme úsilí o efektivní řešení problému domácího násilí. Zároveň vyhlašujeme, že mnohá vyjádření, která v této souvislosti nabízí tzv. Istanbulská úmluva, považujeme za projevy genderové ideologie“
Istanbulskou úmluvou bývá nazývána „Úmluva o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí“, přijatá Radou Evropy v roce 2011. Obsahuje však také opatření, která by vedla ke zmenšení vlivu rodičů na výchovu a k umožnění zasahování do jejich výchovy „vyškoleným pracovníkům“, kteří však nebudou spadat pod náš právní systém (tzv. Grevio). Zároveň by to byl přímý zásah do školství a vzdělávání mládeže podle taktovky „moudrých nahoře“. Toto opravdu chceme?
Obraně před tímto nežádoucím vměšováním do svrchovanosti státu i rodiny je věnován web www.tradicniceskarodina.cz, kde se dočtete podrobnosti týkající se nebezpečí ratifikace této smlouvy. Rovněž čeští a moravští biskupové vydali společný list ke schvalování této Istanbulské úmluvy, ve kterém nesouhlasí s trendem, který se tato úmluva snaží nastolit. Proti úmluvě vystoupila také pravoslavná církev v Bulharsku, v Chorvatsku její schválení vyvolalo demonstrace tisíců lidí. Proti ratifikaci Istanbulské smlouvy se ostře staví také otec Marián Kufa.
Jsem přesvědčen, že je potřebné podpořit úsilí všech těch, kteří si uvědomují nebezpečí, které ze schválení této úmluvy plyne, a zapojit se svým podpisem k petici, která tento nesouhlas vyjadřuje Parlamentu ČR, nebo podepsat petici určenou přímo Evropskému parlamentu. Nedovolme, aby tento rafinovaný útok na rodinu započal rozklad rodiny i společnosti v naší zemi.
AKTUALITY:
POZOR ZMĚNA! - zjistilo se, že petice iniciovaná občanskou iniciativou Tradiční česká rodina je špatně formulovaná a není adresovaná Parlamentu ČR, nýbrž vládě. Obě okolnosti způsobují, že nemá šanci přinést změnu. Proto byla nevládní organizací Středoevropská inspirace sestavena petice lepší, adresovaná právě Parlamentu ČR. Kdo jste tedy již podepsali tu předchozí petici, prosím, podepište i tuto novou a lepší. Její text i podpisové archy k vytištění jsou zde. A máte-li možnost, nechte podepsat svému okolí.
Patriarchové Antiochie a celého Východu učinili rázné prohlášení po sobotním útoku USA, Francie a Velké Británie na Sýrii, který měl být reakcí na nepodložené obvinění, že syrská vláda použila chemické zbraně. I předchozí obvinění z použití chemických zbraní bylo velmi podivné a nepodložené. Modleme se za tuto těžce zkoušenou zemi, ve které jediné na světě se ještě používá aramejština (Ježíšova rodná řeč), a kde před vypuknutím konfliktu žily pospolu komunity židů, muslimů i křesťanů. Modleme se i proto, že naše země tento útok schválila.
Postup mezinárodního společenství odsoudil také apoštolský nuncius v Damašku kardinál Mario Zenari. Podobně se vyjádřil také alepský chaldejský biskup mons. Antoine Audo, a řekl: "Spojené státy a Rusko užívají Sýrii k vzájemné válce... To, co provedli s Írákem, nyní opakují v Sýrii".
K situaci v Sýrii se letos v březnu vyjádřily také trapistky z kláštera v Azeir poblíž Damašku. Píší mimo jiné: "Mlčí se o vládách, které na této válce vydělávaly a vydělávají.... V těchto týdnech jsme četly skutečně neuvěřitelný článek: množství slov, které mělo sdělit na konci jediné tvrzení, tj. že všechny východní církve jsou jen služky moci... Z prospěchářství... Nějaká ta krásná věta na efekt, jako je projev úcty biskupů a křesťanů syrskému tyranovi..., je to způsob, jak shodit ze stolu jakýkoliv apel syrské církve, když odhaluje druhou stranu mince, o které se nemluví.... Žádný člověk, který má minimum pravdivé lidskosti, si nemůže přát válku. Ale říkat dnes Sýrii, syrské vládě, aby nebránila svůj národ, je proti vší spravedlnosti, je to příliš často jen způsob, jak usnadnit úlohu těm, kteří chtějí zemi drancovat, masakrovat její lid, jak se to dělo během těchto dlouhých let, kdy příměří sloužila převážně k tomu, aby znovu vyzbrojila povstalce, a humanitární koridory sloužily k tomu, aby mohly vstoupit nové zbraně a noví žoldáci. A jak můžeme zapomenout na to, k jakým zvěrstvům došlo v posledních letech v oblastech kontrolovaných džihádisty?"
Už v roce 2013 mi mailem přišla prezentace o Sýrii, která ukazuje její podobu v době ještě před válkou. Byla to opravdu krásná země...
AKTUALIZACE:
Otec Lufti: Sýrie na pokraji nového dramatu
Sýrie zůstává kolbištěm mezinárodních zájmů
Biskup Audo varuje před zjednodušenou západní optikou
Tímto výrokem biskupa Melitona ze Sard (celý text je v oddíle Ježíš Kristus) chci nám všem znovu připomenout, že vše, co dělal a dělá Bůh, je konáno pro nás, pro naše dobro a spásu. Vstupujme tedy do slavení Velikonočního třídenní s vědomím této touhy Boží obdarovat a zachránit každého člověka. Požehnané Velikonoční svátky.
Anglikánský kazatel a evangelizátor Jeff Scaldwell, který v naší zemi již vícekráte mluvil na téma Boží Otcovské srdce, pořádá v Liberci ve dnech 16.-18.března 2018 KONFERENCI O SMÍŘENÍ. Pořadatelé píší: Konference je otevřená pro kohokoli, není nutné se na ni přihlašovat, jídlo i ubytování si účastníci musí zajistit sami. V místě konání konference bude k dispozici káva a čaj, případně nějaká buchta nebo slané pečivo, které rádi uvítáme.
Liberec_2018_Smíření.pdf (1911667)
Dnešní Popeleční středou opět vstupujeme do postní doby, do období, kdy chceme umožnit Pánu, aby nás zase více přitáhl na Své Svaté Srdce a dal se nám více poznat - a abychom o to radostněji mohli o Velikonocích zpívat Aleluja.
Svatý Jan od Kříže napsal, že „Bůh dává v takové míře, v jaké od něho očekáváme“. A tak naše třeba i drobná změna v denních zvyklostech je Pánem velmi vítaná, protože Mu ukazuje naši touhu po Něm samotném. Na slovenském webu gloria.tv zveřejnili hezký úvod do postní doby. Uvádím zde tedy jeho český překlad:
Ne každý se dokáže postit o chlebu a vodě, ale každý si může najít svůj způsob postu. Velký člověk modlitby a půstu Jan Maria Vianney, svatý farář z Arsu, mluví ze své bohaté zkušenosti:
"Pokaždé, když se zřekneme nějaké věci, kterou bychom rádi udělali, se už jedná o půst, který je milý Bohu. Jelikož u půstu nejde v první řadě o odříkání se jídla a pití, ale jde v něm o zříkání se toho, co by se nám momentálně líbilo.
Velký a Bohu velmi milý půst koná ten, kdo bojuje se svou vlastní vůlí, sebeláskou, samolibostí, se svojí pýchou a s odporem konat to, co nedělá rád. Kdo trpělivě snáší ty, jež nesedí jeho povaze a stylu jednání.
Jak velmi miluji tato malá umrtvování, která nikdo nevidí: vstát o čtvrthodinku dříve, zříci se podívat na něco, co přitahuje náš pohled, jelikož je to vzrušující, hlavně na ulicích velkých měst… Ó jak velké milosti mi Pán udělil skrze půst! Dostal jsem vše, o co jsme prosil v modlitbě pro sebe i druhé“.
Svatý Jan Zlatoústý (Chrysostom), arcibiskup z Konstantinopole a jeden z největších duchovních učitelů a asketů 4.století, učil, že zříkání se pouze pokrmu, vůbec není dokonalým postem:
„Bylo by neužitečné, kdybychom odnímali pokrm tělu, ale své srdce živili nečistotou, egoismem a pohodlností. Zříkáš se jídla, ale dovoluješ si naslouchat marnivým a světským věcem. Musíš se postit také sluchem, a to tak, že nebudeš naslouchat některým věcem, které se mluví o tvých bratřích, zvláště klevetám a pomluvám. Posti se také ústy, když neřekneš nic, co by se mohlo druhého dotknout. Vždyť jaký by byl prospěch z toho, kdybys nejedl maso, ale svého bratra bys požíral?“
Půst může znamenat také bdění nad našimi myšlenkami, protože každý dobrý skutek, ale i každý podlý skutek, každá ctnost i každá neřest, vše začíná v našich myšlenkách.
Když se postíš, říká Pán v evangeliu, dělej to ve skrytosti, což znamená: dělej to jedině z lásky k Bohu. Pak v tobě poroste pravá láska, a jak praví Izaiáš:
„Tehdy vyrazí jak jitřenka tvé světlo a rychle se zhojí tvá rána“
Bratři bosého karmelu z Rakouska a Paříže připravili pro tuto postní dobu on-line duchovní cvičení: Postní doba 2018 s bratrem Vavřincem od Vzkříšení, kde se můžete přihlásit k dennímu zasílání materiálů v češtině.
Začal týden modliteb za jednotu křesťanů, Bohu díky - společný pro katolíky i jiné křesťanské denominace. Tématem tohoto týdne je „Tvá pravice, Hospodine, velkolepá v síle“ (Ex 15,6). Pán nás volá, abychom se nechali sjednotit a sjednocovat Jeho Duchem. Jako příspěvek přikládám modlitbu:
Modlitba Sergeje Bulgakova
Ó Ježíši Kriste, náš Pane a Spasiteli,
Ty, který jsi slíbil, že s námi budeš stále.
Voláš všechny křesťany,
aby přišli a měli účast na Tvém Těle a Krvi.
Ale naše viny nás rozdělily a nemáme sílu
podílet se společně na Tvé Svaté Eucharistii.
Vyznáváme tuto svou vinu
a modlíme se k Tobě,
odpusť nám a pomoz nám,
abychom sloužili cestám smíření
podle Tvé Vůle.
Zapal naše srdce ohněm Svatého Ducha.
Dej nám Ducha Moudrosti a víry,
odvahy a trpělivosti,
pokory a vytrvalosti,
lásky a kajícnosti,
na přímluvy nejblahoslavenější Matky Boží
a všech svatých.
Amen.
„Úkolem křesťanů v politice je hájit lidskou důstojnost“ – na toto téma promluvil k politikům kardinál Parolin při předvánoční mši pro poslance italského parlamentu v Bazilice Santa Maria Sopra Minerva (v neděli 20. prosince).
Tato tématika mne povzbudila k tomu, abych zde podělil o svůj pohled na volbu prezidenta ČR. Přes veškeré kvality současného pana prezidenta Zemana nemohu souhlasit s jeho nekritickým preferováním premiéra Andreje Babiše, kterému hrozí trestní stíhání a který podle bývalé ministryně Džamily Stehlíkové „už teď, aniž by měl důvěru, provádí demontáž systému ochrany lidských práv, který se tu budoval desítky let“. Proto budu volit pana Pavla Fischera, se zkušenostmi diplomata a velvyslance, jehož osobní kvality znají a doporučují mí přátelé, a za kterého se staví i salesiánská skupina Staré páky. Uvádějí pro to tyto důvody:
Pavel_Fischer_Vzkaz_volicum.pdf (123348)
PRO 2. KOLO PREZIDENTSKÝCH VOLEB pouze vybízím: každý ať volí podle svého svědomí, ale hlavně ať se za volby denně modlí. Nezapomínejme však: JAKÝCH PROSTŘEDKŮ KANDIDÁT UŽÍVÁ BĚHEM SVÉ KAMPANĚ NEBO JE SCHVALUJE, S TAKOVÝMI JE ZVYKLÝ ZACHÁZET. A ONY TEDY VYPOVÍDAJÍ O HODNOTÁCH, KTERÉ OPRAVDU ZASTÁVÁ.
Každý rok si přejeme k Vánočním svátkům to nejlepší, a snažíme se znovu se dotknout podstaty těchto svátků. Dostal jsem letos krásné přání od sester boromejek, které je milé i hluboké zároveň. Rozdělím se o něj tedy zde i s vámi: VÁNOČNÍ POHÁDKA.
BANNER NA VÁŠ WEB
Chcete-li si vložit na své stránky banner tohoto webu, stačí stáhnout si tento obrázek, uložit na své stránky, a přiložit k němu odkaz: www.duchovniboj.cz
