Působení zlého ducha
Apoštol Petr píše ve svém prvním listu: „Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako ‚lev řvoucí‘ a hledá, koho by pohltil.“ 1 Petr 5,8.
Ďábel není všemohoucí ani všudypřítomný. Je to jenom tvor, i když má řadu schopností, které přesahují schopnosti lidí. Řada jevů má přirozené vysvětlení, které se dříve či později objeví. Avšak Pán Ježíš o ďáblovi mluvil, varoval před ním, a své učedníky pověřil, aby i oni lidem pomáhali od působení tohoto nepřítele naší spásy, stejně jako to dělal On sám. Podobně i v neevangelijních textech Nového Zákona je o ďáblu celá řada zmínek. Vyplývá z toho důležitost znát jeho taktiky a formy působení, aby nám mohl škodit co nejméně.
1,Pokušení - patří do oblasti běžného působení zlých duchů na nás a jsme mu tedy vystaveni všichni bez rozdílu. Je to snaha odvést nás od dobra a přivést ke zlu a ke hříchu. Využívá našich slabostí a s oblibou (jako dobrý stratég) útočí na nejslabší místa. Snaží se však zůstávat skrytý. Může nám při pokoušení vkládat do mysli myšlenky (např. proti bližním: "nenávidí tě, chce tě jen ponížit a odepsat, pohrdá tebou,...) Není snadné, a ani tolik důležité rozlišit, odkud se zlé myšlenky berou, je důležité se vůči nim pevně a odmítavě postavit. (Pokud zlá myšlenka přijde naprosto nečekaně, bez vnějšího podnětu či silným způsobem - pak je velká pravděpodobnost, že jejím původcem je právě pokušitel, spíše než tělo nebo vliv světa)
2, Svázanost (ztráta svobody) - neschopnost se vymanit z určitých zlých hříšných návyků, navzdory usilovné dlouhodobé snaze a spolupráce s Boží milostí (život z modlitby a Božího Slova, přijímání svátostí, určitá askeze). Boží nepřítel nás drží např. skrze dlouhodobě opakované hříchy v nemožnosti se z nich vymanit. Účinnou pomocí zde může být opakovaný autoexorcismus (viz.Prostředky duch.boje), často však pomůže až modlitba jiného křesťana za rozvázání (v katol.církvi modlitba kněze). Důležité je také - kromě hříchu samotného, zříci se i toho potěšení, které mi přináší.
3, Posedlost - jde o ovládnutí těla (proti vůli člověka) a útoky na mysl a emoce člověka. V některých případech ji zažívali i světci (sv.Gemma Galgani, sv.Miriam od Ukřižovaného Ježíše), kdy byla posedlost Bohem dovolena jako smírné utrpení. U lidí takto (byť jen na čas) postižených se může stát cestou k očištění a posvěcení, avšak plný smysl takového utrpení zůstává skrytý, stejně jako nedokážeme plně pochopit smysl utrpení jako takového. Sama o sobě není hříchem, avšak někdy přichází jako následek hříchů okultismu či prokletí. Lidé takto sužovaní velmi trpí a potřebují pomoc exorcisty ustanoveného biskupem. Takový stupeň působení zlého ducha se objevuje zřídka.
"Lidé v moci ďábla mohou ze svého stavu vytěžit dvojí užitek. Mohou se jednak stát svatějšími a jednak již nyní na zemi napravují své hříchy, místo aby je museli napravovat po smrti v očistci" vysvětluje svatý Jan Zlatoústý. 90 otázek pro exorcistu - Jean-Régis Fropo, s. 60
Kromě lékařsky nevysvětlitelných obtíží a bolestí, či atypických průběhů onemocnění, často přichází i další zvláštní jevy (nespavost, děsivé sny, útlaky, úzkosti, deprese, divné náhody, výpadky vědomí, sžíravé pochybnosti o možnosti dosáhnout spásy...). Někteří mají velký problém se modlit, jít na mši svatou nebo na ní vydržet a prožívají různé podivné problémy při každé aktivitě, která je může přivést blíže k Bohu. Není třeba však se takového člověka bát. Můžeme a máme mu vyprošovat úlevu a osvobození, nicméně se nedoporučuje modlit se nad ním, protože k osvobození dochází často až po delší době a skrze člověka zkušeného v této oblasti. Jinak taková přílišná iniciativa může pouze zvětšit utrpení sužovaného.
Posedlost rozhodně nemusí být překážkou k dosažení spásy, i když může vypadat hrozivě. Lidé takto sužovaní jsou namnoze velmi ryzí, a tvrdě usilují jít za Bohem alespoň tak, jak jim to jejich stav dovoluje. Z duchovního hlediska je daleko nebezpečnější život v nevyznaném těžkém hříchu. Skrze posedlost často Bůh vede celou rodinu k obrácení a pokání. Lidé z rodiny sužovaného to často potvrzují.
Dále rozlišujeme ještě - vnější sužování (personální infestace,vexace) = útoky na osobu s cílem zastrašit, odvrátit od dobré činnosti; nezasahuje však rozum, vůli, ani svobodu člověka (slyší rouhavá slova, hluk, cítí zápach, neovl.hněv, deprese a bezútěšnost) Často je zakoušeli právě svatí (sv.Jan Maria Vianey, sv. otec Pio, sv. Jan Bosko) nebo lidé na duchovně zatížených místech (místa velkých násilí, genocid, či místa vykonávání okultních praktik), a také lidé stiženi silnou svázaností či posedlostí.
- zamoření (lokální infestace) = útoky na majetek, zvířata, pole, firmu; váže se na určité místo (např.prokleté)
Zlý duch se obecně snaží zůstat skrytý a nepoznán a vytvářet přesvědčení, že neexistuje (což se mu nyní daří nejen u ateistů, ale také u některých kněží a teologů). A za všechno zlo ve světě může tedy pouze člověk nebo dokonce Bůh, který ty události tzv. "dopouští" (to člověku také rád podsouvá). Když už se zlý projeví, je k tomu často donucen okolnostmi (kontakt s posvěcenými věcmi, modlitba za osvobození, nastoupení radikální cesty následování Krista).
Opačným pólem tohoto skrývání je zastrašování, fascinování mocí zla, vytváření vědomí, že může všechno a že je rovnocenným soupeřem Božím. Také to je podvod a lež.
Občas se v mediích dozvíme o nepochopitelných a zvrácených činech, které člověk vykonal. Některé jistě mohou být důsledkem psychické nemoci, nějakého psychického zkratu, či vývojového defektu osobnosti. Málokdo se však ptá po předchozích zájmech těchto lidí, případně se o nich ví, ale nejsou zveřejněny. Internet dnes umožňuje přístup k nejrůznějším iniciativám na poli okultismu včetně návodů k magii a rituálům. Je známou skutečností, že např. Hitler se velmi zajímal o okultismus, a že členové SS jednotek procházeli zvláštními zásvětnými rituály. Tedy i v těchto oblastech musíme hledat vysvětlení, proč k některým "nelidským činům" dochází. Nejde nám zde o omlouvání zločinců, ale o poukázání na důsledky, které může aktivní kontakt se světem okultismu přinést.
"Působení démona můžeme rozpoznat také v touze dělat zlo: je to sadistické potěšení trýznitelů, kteří pokořují a mučí nevinné oběti; destruktivní totality 20.století, nacismus a komunismus, současný ničivý vliv sexuálního průmyslu a pornografie, kult vlády peněz, politické totality všude možně po světě." 90 otázek pro exorcistu - Jean-Régis Fropo, s. 61
Pokud se týká samotného rozlišování, zda jde v konkrétním případě o působení zlého ducha (zvl.bod 3), pak normálním postupem je vyloučení všech možných přirozených příčin daných obtíží - tedy návštěva lékaře nebo psychologa či psychiatra. Teprve když jsou výsledky negativní a obtíže přetrvávají, lze uvažovat o tom, že je zde něco víc. Modlit se za odstranění problémů však můžeme předtím i potom, aniž bychom věděli jejich příčinu. Pán Ježíš přinášel záchranu lidem sužovaným v oblasti těla, duše i ducha, za všechny tři oblasti se tedy můžeme a máme modlit.
Je-li vážné podezření, že opravdu je člověk sužován zlým duchem, je třeba zajít za nejbližším knězem, který se vám bude buď sám věnovat, nebo vás odkáže na exorcistu vaší diecéze. Případně je možné přímo kontaktovat biskupství vaší diecéze, kde vám kontakt na exorcistu poskytnou.
Někdy je však spojitost začátku problémů a určité konkrétní události evidentní (např. účast na satanistickém rituálu a následné sebevražedné tendence). První pomocí je tedy hned se všech kontaktů s okultismem či magií ve Jménu Ježíše Krista zříci, a prosit Ho o osvobození. Podpora psychologa však může být i zde na místě, současně s pomocí modlitební.
BANNER NA VÁŠ WEB
Chcete-li si vložit na své stránky banner tohoto webu, stačí stáhnout si tento obrázek, uložit na své stránky, a přiložit k němu odkaz: www.duchovniboj.cz
